historie školy

Nejstarší zpráva o rajhradské farní škole pochází z roku 1623, kdy se uvádí její první učitel Václav Hanslík. Tuto školu zřídil v městečku probošt rajhradského benediktinského kláštera Jiří Vojtěch Kotelík pro vzdělávání prostého lidu. Starší ovšem byla rajhradská klášterní škola pro novice a nadané děti, jejímiž významnými žáky byli například pozdější arcibiskup pražský Matouš Ferdinand Sobek a vynikající hudebník Alexandr Hala, jehož si roku 1642 vyžádal císař Ferdinand III. pro dvorní kapelu ve Vídni.

Farní škola v Rajhradě byla přízemní, krytá slámou a s hliněnou podlahou. Za probošta Celestina Arleta se v roce 1670 školní budova č. 41 zvětšila na dvě světnice. V jedné bydlel a učil učitel, ve druhé hrobař. Po požáru v roce 1752 se provizorně vyučovalo v domech č. 46 a č. 33. Zničená budova se opravila v roce 1768 a učilo se v ní do roku 1790. V roce 1787 se z farní školy stala povinná škola triviální. Přičiněním prvního rajhradského opata P. Augustina Kocha byla postavena v letech 1826 až 1827 nová přízemní budova se dvěma třídami vedle kostela Povýšení sv. Kříže. Ke zvětšení budovy o první poschodí se třemi učebnami došlo za opata Güntera Kalivody roku 1865.

V roce 1869 se triviální škola změnila na školu obecnou se světským dozorem a volenou místní školní radou. Až do roku 1891 ji navštěvovali žáci z  Holasic, Loučky, Opatovic, Popovic, Rajhradic a Rebešovic. Poté zůstali přespolní pouze z Holasic a Popovic. Po změně školní docházky z šesti na osm let vzrostl počet žáků. Proto se  v roce 1908 přistavila letní tělocvična, křídlo do zahrady a v roce 1925 dvě třídy v prvním poschodí. Až do roku 1914 držel patronát nad školou klášter, který vybíral učitele a zajišťoval dobrou úroveň chrámové hudby. Obecná škola měla samostatnou správu do roku 1953, kdy se sloučila se školou měšťanskou s názvem Osmiletá střední škola.

Pro potřebu pomocných sil v zemědělství, tedy pacholků a děveček, nebyl v Rajhradě o další vzdělávání dětí zájem. Avšak snahy o měšťanskou školu se zde datují od roku 1891. V roce 1931 byla konečně škola úředně povolena a v letech 1932 až 1935 postavena na Matlašce. Budova měla čtyři učebny, kreslírnu, tělocvičnu, dílnu, šatnu, dva kabinety a koupelnu. Krátce po zahájení výuky obdržela název Masarykova jubilejní měšťanská škola. V následujícím roce se stala újezdní školou pro obce Rajhrad, Holasice, Popovice, Rajhradice, Loučku, Syrovice, Sobotovice, Ledce, Opatovice, Otmarov.

Za odbojovou činnost byl v roce 1942 nacisty popraven učitel Jan Peškař. Od roku 1943 se čeští žáci měšťanky učili v obecné škole. Jejich budova se uvolnila pro žáky německé školy z domu č. 104 a pro žáky z Hitlerjugend, kteří bydleli v sirotčinci. V letech 1961 až 1962 se provedla poslední přístavba školy. Socha T. G. Masaryka sochaře Františka Hořavy byla odhalena 11. září 1949, v roce 1962 byla odstraněna a v roce 1968 opět vrácena na své místo. V roce 1991 se obnovil název Základní škola T. G. Masaryka. V současné době je škola soustavně modernizována. V letech 2022 a 2023 v prostorách bývalé školní zahrady proběhla výstavba sportovní haly.